Školní řád

Č.j.: Ši 1/19

Právní vymezení:

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších novel vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdější novely.

Školní řád je závazný pro všechny žáky školy, jejich zákonné zástupce a všechny zaměstnance školy a je platný i pro akce související s výchovně vzdělávací činností školy, které se uskutečňují mimo budovu školy.

 

I. PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ

Práva žáka 

1. Žák má všechna práva dítěte, jak jsou stanovena v Úmluvě o právech dítěte a práva zakotvená v zákoně č.561/2004 Sb., o předškolním, základním a středním, vzdělávání (školský zákon). 

2. Žák má právo na přístup k informacím o průběhu a výsledcích svého vzdělávání a informacím, které podporují jeho rozvoj. 

3. Žáci si mohou vytvářet své samosprávné orgány, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo na školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada, jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit. 

4. Žák má právo na vyjádření vlastního názoru v záležitostech týkajících se jeho vzdělávání. 

5. Žák se může účastnit všech akcí pořádaných školou, může se souhlasem příslušného pedagogického pracovníka a ředitele školy akce sám organizovat. 

6. Žák má právo na poradenskou pomoc školy, může v čase mimo vyučování požádatvyučujícího o vysvětlení probírané látky.

7. Žák má právo vznášet připomínky k činnosti školy prostřednictvím žákovského parlamentu, třídního učitele nebo přímo vedení školy.

Povinnosti žáků

 1. Žák je povinen řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat. Je povinen účastnit se akcí pořádaných školou a dalších mimoškolních aktivit, na které se přihlásil. Žák, který se nezúčastnil ze zvlášť závažných důvodů akce školy (výlety, exkurze aj.), zúčastní se vyučování dle pokynů učitele v jiné třídě.

2. Dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen.

3. Plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.

4. Žák je povinen chovat se v rámci společenských norem - dodržuje společenská pravidla chování, vůči dospělým i spolužákům vystupuje zdvořile a ohleduplně. Vyvaruje se jakéhokoli hrubého slovního jednání nebo fyzických útoků na ostatní žáky, učitele a zaměstnance školy. Ve škole žák nemůže užívat pokrývku hlavy, vyjma případů, kdy je pokrývka hlavy projevem náboženského přesvědčení či víry, ke které se hlásí rodiče žáka, nebo kdy je odůvodněna zdravotním stavem žáka.

5. Žák se připravuje svědomitě na vyučování, je povinen mít v pořádku všechny pomůcky potřebné na vyučování. Pokud připraven není, omlouvá se na počátku vyučovací hodiny učiteli.

6. Při vyučování se žák nezabývá činnostmi s výukou nesouvisejícími. Chová se tak, aby nenarušoval vzdělávání. Dodržuje vyučovací dobu, před začátkem vyučování musí být žák na svém místě připraven k vyučování. V průběhu vyučování nesmí toto místo opustit bez souhlasu vyučujícího, na konci hodiny vyčká na pokyn učitele k ukončení hodiny.

7. Mobilní telefon, tablet, notebook, chytré hodinky a jiná elektronická zařízení nejsou považována za pomůcku nebo potřebu, kterou žák nosí na vyučování. Škola respektuje právo žáků na používání těchto přístrojů, pokud dodržují následující pravidla:

a) Před začátkem vyučování žák mobilní telefon či jiné elektronické zařízení vypne a uloží.

b) Mobilní telefony a jiná elektronická zařízení nemohou žáci v době vyučování (včetně přestávek) používat. Povoleny jsou pouze dvě výjimky:

- Využití mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení je možné jen na omezenou dobu ve výuce se souhlasem vyučujícího.

- Pokud žák potřebuje z vážných důvodů použít svůj mobilní telefon či jiné elektronické zařízení v době přestávek (například kvůli neodkladnému kontaktu s rodiči), může tak učinit pouze se souhlasem pedagoga, který vykonává dohled nad žáky.

c) Žák má svůj mobilní telefon či jiné elektronické zařízení v osobním opatrování po celou dobu pobytu ve škole i na akcích pořádaných školou s výjimkou případu, kdy si ho na pokyn učitele odkládá na stanovené místo. Žák je povinen počínat si vždy tak, aby ke ztrátě nedošlo. Za ztrátu nebo poškození mobilního telefonu, tabletu či jiných elektronických zařízení škola neručí. Za případné neúmyslné poškození těchto věcí neručí škola, ani žáci – týká se i ostatních cenností, které nepatří ke školním pomůckám žáka.

d) Pokud žáci smějí ve škole se souhlasem pedagoga ve vymezené době a místě používat mobilní telefony a jiná z domova donesená elektronická zařízení, nemají dovoleno je ve všech prostorách školy zapojovat do elektrické sítě nebo nabíjet.

8. Při akcích pořádaných školou vystupuje žák ukázněně, řídí se pokyny učitelů.

9. V jídelně se žák řídí řádem jídelny a pokyny dohlížejícího pracovníka školy. Při jídle dodržuje pravidla kulturního stolování.

10. Žák neubližuje sobě, ani ostatním. Nepodílí se a ani nepodporuje nesnášenlivost, šikanu, násilí, vandalismus a rasismus.

Žákům se zakazuje:

a) samovolně opouštět školu v době vyučování

b) kouřit ve škole, v dosahu budovy školy a při všech činnostech organizovaných školou

c) požívat alkoholické nápoje ve škole, v dosahu budovy škol a při všech činnostech organizovaných školou

d) požívat jakékoli toxické látky, nosit je do školy 

e) omezovat osobní svobodu spolužáků, ponižovat je, používat násilí vůči spolužákům, projevyšikany a rasismu 

f) sedat na parapety oken a tělesa ústředního topení

g) nosit do školy věci, které nejsou k vyučování potřebné, zvláště pak různé cennosti (za případnou ztrátu těchto věcí škola neručí); v případě, že žák musí mít z vážných důvodů u sebe cenný předmět nebo větší finanční obnos, uloží si jej po dobu vyučování u třídního učitele, případně u paní asistentky

h) v prostorách školy chodit nepřezutí

i) napovídat při zkoušení, opisovat při písemných zkouškách a používat nedovolených pomůcek

j) vstupovat do odborných pracoven a tělocvičny v nepřítomnosti vyučujícího

k) zdržovat se v prostorách školy bez dozoru učitele

l) v době vyučování se zdržovat na chodbách, v šatnách či na sociálních zařízeních

m) nelze používat mobilní telefony v průběhu vyučovací hodiny (při vyučování musí být mobilní telefon vypnut, nelze pořizovat záznamy z hodin), pro nezbytnou komunikaci s rodiči lze telefon používat pouze se souhlasem pedagogického pracovníka

n) stejně tak jakoukoli AVT k pořizování záznamů ve všech prostorách školy v průběhucelého dne.

o) manipulovat s elektrickými spotřebiči, s elektrickými rozvody, s uloženými exponáty a modely

p) vstupovat do sboroven a kabinetů bez svolení pedagogického pracovníka

 

II. PRÁVA A POVINNOSTI ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ ŽÁKŮ

(§ 22 ZÁKONA Č. 561/2004 Sb.)

1. Zákonní zástupci žáků mají práva:

a) na informace o podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte

b) volit a být voleni do školské rady

c) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání svých dětí

d) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle zákona č. 561 / 2004 Sb. v pozdějším znění

e) na korektní jednání a chování ze strany zaměstnanců školy

2. Zákonní zástupci žáka jsou povinni

a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,

b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,

c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

d) nahradit škodu, kterou žák způsobil svým nevhodným chováním a úmyslným ničením školního majetku nebo majetku žáků

e) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými v tomto školním řádu,

f) oznamovat škole údaje podle odst. 2 a 3 § 28 zákona č. 561/2004 Sb. a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích (jedná se zejména o: jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu, údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání, údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je žák sociálně znevýhodněn; jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresa pro doručování písemností, telefonické spojení).

 

III. VZTAHY ŽÁKŮ A ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ SE ZAMĚSTNANCI ŠKOLY

1. Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření

2. Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budeme věnovat ochraně před návykovými látkami.

3. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost, ...) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a Nařízením EU 2016/679 (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů – General Data Protection Regulation – tzv. GDPR).

4. Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví. Do školy vstupuje ukázněně, obuv a svršky si ihned po příchodu odloží do své šatnové skříňky, kterou si zamkne.

5. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních hodin, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem. Zákonní zástupci informace získávají i prostřednictví elektronických žákovských knížek, pomocí webových stránek (systém Bakalář s využitím vlastního jedinečného kódu).

6. Postup při šetření stížností a podnětů upravuje směrnice školy.

7. Konzultační hodiny jednotlivých učitelů po individuální domluvě žák–učitel, rodič-učitel.

 

IV. PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY

Docházka do školy

1. Žák je povinen účastnit se vyučování podle rozvrhu hodin. Na vyučování přichází nejpozději pět minut před začátkem vyučování, aby se mohl připravit na vyučovací hodinu. Na lavici má připravené pomůcky na vyučovací předmět. Školní budovu opouštějí následně po ukončení dopoledního či odpoledního vyučování (vždy s přihlédnutím na čas potřebný k obědu) – výjimky povoluje třídní učitel.

2. Žák je povinen docházet do nepovinných předmětů, pokud se do nich přihlásil. Ze závažných důvodů se může odhlásit se souhlasem ředitele školy pouze na konci klasifikačního období.

3. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování nebo činnosti pořádané školou nepředvídaně, zvláště ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů, doloží zákonný zástupce žáka důvody jeho nepřítomnosti ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od začátku nepřítomnosti telefonicky v kanceláři školy nebo písemně k rukám třídního učitele. V případě předem známých důvodů omluví do omluvného listu zákonný zástupce žáka nepřítomnost třídnímu učiteli. Neomluvené pozdní příchody jsou posuzovány jako porušení či závažné porušení školního řádu, a to dle míry jejich opakování.

4. Není dovoleno vycházet ze školní budovy v době vyučování. Opuštění školní budovy v době vyučování je považováno za závažné porušení školního řádu.

Zacházení s učebnicemi, školními potřebami, školním majetkem a majetkem žáků

1. Žák má právo používat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou. Je však povinen se řídit při tom pokyny učitelů nebo jiných oprávněných osob.

2. Žák je povinen udržovat v pořádku a šetrně nakládat se všemi věcmi, které tvoří zařízení školy a těmi, které mu byly svěřeny v souvislosti s výukou. Za svévolné poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil (Občanský zákoník §2920 a §), případně uvedení věci do původního stavu. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dohledem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

3. Žák ztráty věcí hlásí neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí – uzamykání skříněk.

Vnitřní režim školy

1. Škola se pro žáky otevírá v 7:35 hodin, žáci mohou chodit ráno do školní družiny. Ranní provoz školní družiny začíná v 6:00 hod. Vstupní prostory školy jsou sledovány kamerovým systémem – bez záznamu.

2. Pro vstup a odchod ze školy používají žáci pouze určený vchod. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob, při odchodu žáků z budovy dohlížejí pedagogové podle plánu dohledů. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově. Každá návštěva je předem nahlášena pracovníkem školy paní asistence – kniha návštěv. Během provozu školy jsou všechny vchody do budovy trvale uzavřeny. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dohledů je vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá.

3. Dopolední vyučování začíná v 7:55 hod., odpolední vyučování ve 12:40 hod. pro 1.stupeň a nejdéle ve 13:30 hod. pro 2.stupeň. Pravidelné odpolední vyučování končí nejdéle v 16:05 hod. Po skončení odpoledního vyučování musí žáci opustit areál školy.

4. Ranní družina začíná v 6:00 hod. a odpolední provoz školní družiny končí v 16:00 hod. Pobyt žáků se řídí řádem tohoto zařízení. Žáky docházející do školní družiny přebírají vychovatelky v budově školy po skončení vyučování a společně odcházejí do školní družiny. Všichni žáci se řídí vnitřním řádem školní družiny.

5. Žák musí být ve třídě 5 minut před zahájením vyučování.

6. O přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním mohou žáci pobývat ve škole ve k tomu určených prostorách, kde je nad nimi vykonáván dohled určeným pedagogickým pracovníkem.

7. K odložení svrchního oděvu a obuvi používá žák šatnu. Všichni žáci dbají na pořádek v šatnách. Šatní skříňky si řádně uzamykají.

8. Při pohybu v budovách školy si žák počíná tak, aby nezpůsobil znečištění prostor, dodržuje pravidla slušného chování. Po chodbách a schodech chodí vpravo.

9. Při výuce v odborných pracovnách a tělocvičně se žák řídí řádem platným pro tyto pracovny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do elektronické třídní knihy. Do jiných učeben žák přechází způsobem dohodnutým s vyučujícím.

10. Přestávky mezi 45minutovými vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině je dvacetiminutová přestávka (9:35 - 9:55hod.). Během té žáci za příznivého počasí odcházejí z budovy školy do venkovního areálu školy (školní hřiště, školní dvůr – „školka“) a mohou se věnovat různým činnostem podle své volby. Pobyt venku je zajištěn dohledem pedagogického pracovníka, který může neukázněného žáka vyloučit z některé přestávkové aktivity. V případě nepříznivého počasí zůstávají žáci ve škole.

11. Po skončení vyučovací hodiny si žák uklidí své místo a jeho okolí. Po skončení poslední vyučovací hodiny v doprovodu vyučujícího odejde do šatny.

12. Žákovské služby určuje třídní učitel nebo podle potřeby vyučující. Služba zejména:

- hlásí učiteli závady na vybavení třídy

- v případě, že se nedostaví vyučující do třídy do 5 minut po zvonění na hodinu, je služba povinna vyučujícího vyhledat a slušnou formou ho na tuto skutečnost upozornit. V případě, že je vyučující nepřítomen, upozorní na tuto situaci zástupkyni ředitele, asistentku školy či ředitele školy

- dbá na pořádek ve třídě, mazání tabule, zhasíná el. osvětlení

13. Manipulace s okny a žaluziemi je povolena pouze se souhlasem učitele.

 

V. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ

1. Při každém svém počínání je žák povinen chránit si své zdraví a zdraví svých spolužáků.

2. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými a plynovými spotřebiči a zařízeními, vodními hydranty a hasícími přístroji. Žákům je zakázáno používat soukromé spotřebiče napájené z elektrické sítě školy. Zejména je zakázáno používat tyto přístroje v době vyučování (mobilní telefon, MP přehrávač, notebook apod.). Tyto přístroje jsou vypnuty a uloženy v tašce, případně v dohledu žáka.

3. Do školy je zakázáno nosit věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu.

4. Nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, včetně alkoholických nápojů a kouření v areálu školy je žákům zakázáno. Z porušení tohoto ustanovení budou vyvozeny přísné sankce.

5. Do školy není vhodné nosit cenné předměty, předměty nesouvisející s výukou nebo větší množství peněz. Pokud má žák ve výjimečných případech s sebou větší obnos peněz vyžádaný školou, může si je uschovat na k tomu určeném místě dle pokynu učitele.

6. Odchod žáka ze školy během vyučování je možný pouze pokud ho vyzvedne zákonný zástupce (jím pověřená osoba). Během přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním (např. návštěva lékaře) je odchod možný pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka předané třídnímu učiteli. Pokud je dítě přivedeno zpět do školy v době výuky, nejsou přípustná delší jednání se zákonnými zástupci (informace o prospěchu, řešení problémů, …). V tomto případě má vyučující povinnost domluvit si se zákonným zástupcem schůzku mimo přímou pedagogickou činnost (mimo vyučování). V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.

7. Případný úraz či nevolnost, nehodu či ztrátu předmětu hlásí žák dohlížejícímu, případně jinému učiteli nebo vedení školy.

8. Úrazy, ke kterým došlo při společné činnosti žáků mimo školu, je třeba bez odkladu hlásit vedení školy. Těžké úrazy žáků a pracovníků na LVK, SOPP apod. je třeba hlásit škole. Každý úraz je nutno zapsat do knihy úrazů, která je uložena v sekretariátu školy. Do knihy zapisuje paní asistentka na základě vyplněných údajů v daném formuláři (ten vyplňuje učitel).

9. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před těmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, školy v přírodě apod. platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.

10. Pro konání akcí mimo školu a zajištění bezpečnosti a ochrany žáků se všichni řídí zvláštními směrnicemi školy.

11. Žáci reprezentují školu dobrým chováním na veřejnosti.

12. V případě výskytu pedikulózy ve škole je naprosto nezbytná spolupráce s rodiči. Zbavit děti vší a pravidelně kontrolovat vlasy je jejich povinností. Pokud se ve škole objeví vši, jsou přijata tato opatření:

- učitelé neprodleně informují zákonné zástupce všech žáků školy

- zákonný zástupce co nejdříve odvede takto postiženého žáka z kolektivu, aby se předešlo dalšímu šíření pedikulózy

- žák se vrací zpět do kolektivu zcela odvšivený

- škola informuje o výskytu pedikulózy místní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

- v případě, že zákonný zástupce nespolupracuje se školou, řeší škola tuto skutečnost s příslušným sociálním odborem.

13. Žáka základní školy lze podmínečně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, žesplnil povinnou školní docházku. O vyloučení žáka rozhoduje ředitel školy po projednánív pedagogické radě.

 

VI. OCHRANA PŘED SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY

1. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů,uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

2. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.

3. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení Školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o tomto zjištění a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.

4. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti Školnímu řádu. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

5. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byly vyučovány v souladu se školním vzdělávacím programem.

6. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách a před začátkem dopoledního a odpoledního vyučování, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům, projevům diskriminace, nepřátelství nebo násilí mohlo docházet.

7. V případě zjištění výše uvedených jevů zaměstnanci školy postupují podle zákonných předpisů.

 

VII. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte.

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm(dále jen „klasifikace“), pouze ve výjimečných případech na žádost zákonných zástupců slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

4. Žák, který plní povinnou školní docházku a neprospěl, popř. nemohl být hodnocen v druhém pololetí, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základníškoly již jednou ročník opakoval.

5. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

6. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

Níže uvedená kázeňská opatření jsou posuzována s individuálním přístupem:

  • Třídní učitel uděluje žákovi za méně závažné porušení školního řádu napomenutí třídního učitele. O uložení kázeňského opatření musí třídní učitel neprodleně a prokazatelně informovat rodiče nebo jiné zákonné zástupce žáka spolu s uvedením důvodů tohoto kroku
  • Třídní učitel je oprávněn uložit důtku třídního učitele, jedná-li se již o větší závažnost porušení školního řádu (např. vulgární výrazy, urážky, podvádění, psaní na lavice atd.). Třídní učitel je povinen opět neprodleně a prokazatelně s uvedením důvodů o jeho uložení informovat nejen žáka a jeho zákonného zástupce, ale i ředitele školy.
  • Důtku ředitele školy lze uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Uděluje se za zvlášť závažné porušení školního řádu – neplnění školní docházky (neomluvené hodiny), šikana, ohrožování zdraví spolužáků, vulgární chování k pedagogům atp. Ředitel školy je povinen neprodleně a prokazatelně s uvedením důvodů o jeho uložení informovat žáka i jeho zákonné zástupce.

Pochvaly a jiná ocenění:

  • Pochvala třídního učitele – ukládá se na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
  • Pochvala ředitele školy – ukládá se na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená do dokumentace školy (§ 28 školského zákona). Zaznamenává se na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

7. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

Základní vzdělávání

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

4. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

5. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

6. Udělení pochvaly a jiného ocenění ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky sezaznamená do dokumentace školy.

7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

8. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci 2. st opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

11. Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.

Pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

- co se mu daří

- co mu ještě nejde, jaké má rezervy

- jak bude pokračovat dál

5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 

6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat i motivovat žáka.

7. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.


II. Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

A - Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 - velmi dobré,

b) 2 - uspokojivé,

c) 3 - neuspokojivé.

Klasifikace chování se provádí na konci pololetí a na konci školního roku a závisí na výsledcích dlouhodobého sledování projevů žáka v závislosti na pravidlech hodnocení žáků, stanovených ve školním řádu.

Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se závažných přestupků proti školnímu řádu, kterými je vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtky třídního učitele i důtku či důtky ředitele školy dopouští dalších závažných přestupků.

B - Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 - výborný,

b) 2 - chvalitebný,

c) 3 - dobrý,

d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný.

2. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

3. Při hodnocení žáka podle odstavce 1 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavce 1.

4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl (a) s vyznamenáním,

b) prospěl (a),

c) neprospěl (a)

d) nehodnocen (a).

5. Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky,

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

6. Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4 vyhlášky o základním vzdělávání, která ovlivňuje jejich výkon.

7. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktických činností a

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

7.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší 
nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

7.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, základy techniky a informatiky a domácí nauky.

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluha a údržba zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

7.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná a sportovní výchova.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.


Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

C - Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s SVP rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech,které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

Prospěch

Ovládnutí učiva

1 - výborný - ovládá bezpečně

2 - chvalitebný - ovládá

3 - dobrý - v podstatě ovládá

4 - dostatečný - ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný - neovládá

Vyjadřování

1 - výborný - výstižné a poměrně přesné

2 - chvalitebný - celkem výstižné

3 - dobrý - myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 - dostatečný - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný - nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí

1 - výborný - užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 - chvalitebný - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 - dobrý - řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 - dostatečný - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Aktivita, zájem o učení

1 - výborný - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 - chvalitebný - učí se svědomitě

3 - dobrý - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - dostatečný - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování 

1 - velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu

3 - neuspokojivé 

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

6. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených. Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

D - Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnoceníprojedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálníhopřístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka popsané v Doporučení školského poradenského zařízení. Volí odpovídající a vhodné způsoby prověřování znalostí žáka.

6. Podle druhu SVP využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

III. Komisionální a opravné zkoušky

A - Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky na základní škole

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termínopravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením, nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

8. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žákaze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisináhradní termín přezkoušení.

10. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

11. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

12. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

B - Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR

1. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen "zkoušející škola").

Zkouška se koná:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

3. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

4. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

5. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

6. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

7. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

8. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst.1.

9. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

10. Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

11. Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže

a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo

b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotí.

12. Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

13. Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle §18 odst. 1.

14. Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

15. Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

16. Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa pro klasifikaci na vysvědčení za pololetí musí mít žák alespoň 60% známek v jednotlivých předmětech.

5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi v co možná nejkratším termínu, nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školnírok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

8. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

9. Vyučující zajistí zapsání známek do el. žákovské knížky a dbá o jejich úplnost. Do evidence jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.

13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách,v elektronické žákovské knížce, popř. na individuálně sjednaných konzultacích. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k
ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

a) neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.

b) žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací.

c) účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.

d) učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování není přípustné.

e) před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a upevnění učiva.

f) prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

g) vytvářejí vhodné klima.

h) berou ohled na delší absenci žáka.

i) žáky neironizují, nezesměšňují, respektují osobnost žáka.

j) informace důvěrného osobního rázu neprobírají před třídou, ale individuálně. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

18. Klasifikace chování

a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období.

b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

V. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

2. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

3. Podle druhu SVP vyučující využívají speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

4. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s SVP vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

10. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 27/2016 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

VI. Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů

1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelmškoly.

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

VII. Způsob hodnocení žáků nebo studentů cizinců

Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany ČR a plní v České republice povinnou školní docházku se postupuje podle § 51 až § 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky, tj. postupuje se stejně jako u žáků – občanů ČR s výjimkou § 15 odst. 6 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.

1. Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v ČR povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.

2. Žák – občan Slovenské republiky – má právo při plnění studijních povinností používat, s výjimkou českého jazyka a literatury, slovenský jazyk. Škola nemá povinnost žáka – cizince doučovat českému jazyku. Na konci 1. pololetí nemusí být žák – cizinec hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by žák ale nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamenalo by to, že musí opakovat ročník.

 

VIII. UKONČENÍ ZÁKLADNÍHI VZDĚLÁNÍ

Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání. Toto vysvědčení je opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání. Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.

 

IX. ZÁKAZ ČINNOSTU A PROOAGACE POLITICKÝCH STRAN A HNUTÍ, ZÁKAZ REKLAMY

Ve škole není povolena činnost politických stran a hnutí ani jejich propagace. Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí nebo přímo ohrožující či poškozující životní prostředí.

 

X. OPATŘENÁ K ZAJIŠZĚNÍ BUDOVY A DOHEDY NAD ŽÁKY

Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dohlížejícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob; při odchodu žáků z budovy zaměstnanci školy podle plánu dohledů. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovatelně po budově. Během provozu školy jsou všechny vchody do budovy vchody do budovy trvale uzavřeny s tím, že únikové východy jsou zevnitř volně otevíratelné. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dohledů je vyvěšen na hlavní nástěnce.

 

XI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: vyvěšením na chodbě školy (informační nástěnka), web. školy.

a) Seznámení zaměstnanců s tímto řádem na pedagogické radě dne 26. 8. 2019.

b) Seznámení žáků s tímto řádem třídními učiteli ve dnech od 2. 9. 2019 (následně v nejbližší termín po příchodu do školy - nepřítomní), seznámení zaznamenáno v el. třídní knize.

c) Informace pro zákonné zástupce o vydání řádu dne 5. 9. 2019 na třídních schůzkách, řád je pro ně zpřístupněn na informační nástěnce školy a na webových stránkách školy.

d) Ke dni 10. 9. 2019 končí platnost školního řádu vydaného dne 22. 9. 2017.

e) Školní řád nabývá účinnost ke dni 11. 9. 2019.

 

Mgr. Jan Šilhán, ředitel školy

V Bakově nad Jizerou, dne 9. 9. 2019.

Schváleno školskou radou dne: 10. 9. 2019 (včetně přílohy – změny v rozvrhu hodin)

 

 

Od termínu 16. 9. 2019 se mění časy zvonění v rozvrhu hodin – důvod: termín odjezdu autobusu směr Bítouchov (bezpečnost žáků).

7:55 - 8:40
9:45 - 9:30
9:50 - 10:35
10:45 - 11:30
11:40 - 12:25
12:30 - 13:15
13:20 - 14:05
14:10 - 14:55
15:00 - 15:45

Příloha č. 1 k Pravidlům hodnocení žáků

I. Návrh na udílení pochval

1. Charakter - výrazné a příkladné charakterové rysy mající kladný vliv na kolektiv třídy, na vztah žák - žák, žák - učitel, (např. spolehlivost, vstřícnost, ochota, výrazné zlepšení prospěchu a pracovní morálky...).

2. Pomoc - výrazná dobrovolná pomoc při organizačním zajišťování akcí mimo vyučování iakcí mimoškolních.

3. Účast - dobrovolná a úspěšná účast na kulturních a sportovních akcích pořádaných školou.

4. Reprezentace - příkladná reprezentace školy při vědomostních soutěžích, olympiádách, sportovních soutěžích a uměleckých činnostech pořádaných školou.

5. Mimoškolní aktivity - výrazné úspěchy v mimoškolních aktivitách (okresní, krajská a republiková kola).

II. Pochvaly a odměny

1. Ústní pochvala učitelem nebo ředitelem školy.

2. Písemná pochvala do žákovské knížky a katalogového listu.

3. Pochvala ve školním rozhlase.

4. Věcná odměna.

 

Přílohy